čtvrtek 25. srpna 2016

Detox s Neerou - deníček

Jako je to děs, ale první opravdový článek Vegamamky nebude recept. Bude to přiznání, že všežroutství vede k hrozným civilizačním chorobám a mne dovedlo i přes mé víkendové veganství k opravdu úporným bolestem kloubů, hlavně na zápěstích rukou a kotníků. Nemyslím si ovšem, že by za to mohlo jen maso. To fakt ne. Můžu si za to sama. Tři roky funguju na 200% v náročné pracovní pozici, kterou jsem si sama vybrala. Není čas. Na nic. Na dřívější hobby aktivity včetně pohybových (u mne hlavně kolo a jóga) a relaxačních. Na pravidelnou stravu (doteď jsem jedla 2xdenně, ráno a večer, až na pár dnů a víkendy, kdy přibyl oběd). A hlavně na pravidelný pitný režim. Prostě piju málo vody a hodně kafe. Kafe už od pradávna, neboť mám extrémně nízký tlak a běžně jsem omdlívala nebo bych mohla usnout za volantem. A k tomu když přidáte hooooodně velkou dávku stresu, tak je na průšvih zaděláno.
Musím ale podotknout, že krom uvedených prohřešků léta fandím bylinkám (sama mám bylinkový záhon), umím z nich od čajů přes sirupy až po běžné vaření. Taky krom občasné vegastravy fakt miluju ovoce a zeleninu. A rozhodně se snažíme domů kupovat spíš ty kvalitnější potraviny (bez konzervantů a jiných lahůdek, od farmářů nebo od souseda), takže i vajíčka nebo maso snad nejíme úplně plné kdečeho. I když v restauracích nikdy nevíte, že jo...A já mám docela ráda, když mi občas někdo uvaří...
Taky se vyhýbám striktně lékům, pokud je to možné. Běžné chřipky léčím medem a zázvorem. Léta jsem nesežrala žádnou piluli. Jenže zhruba v dubnu už si tělo řeklo, že to už takhle dál prostě nejde, pořád v práci, samý stres, a zkrátka poslalo na mně bubáka v podobě pásového oparu. Klouby - ty už mne totiž bolely delší dobu. Ale pořád jsem nezastavila. Tak mě zastavil pásový opar. Už podruhé v mém životě. Kdysi jsem ho měla v 15 letech. Fakt komplikovaný, plný úporných bolestí a injekcí do zadku. Takže když se ozval znovu po skoro 25 letech, už jsem přesně věděla hned na začátku, o co jde. Injekce mi doktoři nedali. Ale těch pilulí! Co jsem nesežrala za poslední roky, tak jsem dohnala. První dny 35 tablet různých dryáků denně, pak už jen 25. A pěkně doma, nechodit do práce. Obešlo se to tam beze mne. Proto jsem dospěla k rozhodnutí, že se to obejde beze mne častějc. Takže momentálně načínám třetí týden dovolené....
A k Neera detoxu jsem dospěla poté, co mi došlo, že aktuálně moje tělo zatím ještě pořád nefunguje, jak by mělo. Už nějakou dobu tedy omezuju živočišné bílkoviny (Káča musí plesat....), ale veganem se zatím stát nehodlám. Prostě se chci hlavně nakopnout, vyčistit, trošku taky myslet sama na sebe (což mi nikdy moc nešlo). Ale je prostě čas začít. Začala jsem tedy zhruba hned po nemoci omezovat maso, ale hlavně moje hodně oblíbené jogurty a taky kafe. Z pěti kafí denně jsem na 1-2. Teď mám za sebou během prvních 14 dnů dovolené taky dny plné pohybu - jednak jsem se vrátila ke kolu, pak jdu občas běhat s mladší dcerou, občas přidám jógu a taky jsme během dovolené nachodili dost kilometrů po jesenických kopcích. Cítím se o trochu líp, ale klouby pořád bolí. Ještě musím přiznat, že jim trochu pomáhám od bolesti sypkým přípravkem na klouby. Pro koně. Jo, pro koně. Protože mi poradila jedna milá sportovkyně běžkyně, že to bežci berou radši než by si koupili přípravek pro lidi. Je to sice mírně řečeno odporné (ne, je to prostě hnusné, co bych to nenapsala, jak to je, že jo....), ale klouby bolí míň. 
A k tomu od dnešního dne přidávám Neera detox. Mohla bych prostě držet půst jako naše babičky. Ale protože mám tendenci jít na všechno vědecky, tak jsem se rozhodla to zkusit a napsat klidně i to, že je to úplná blbost, když to tak bude. Neera se dá koupit na internetu, možná i jinde, je to sirup z javoru a nějakých palem. Vůbec tu nechci popisovat přesně složení a účinky, to si vygůglíte sami. Dost se tenhle detox spojuje s hubnutím, tak aby bylo jasno, nějaké to kilo dolů by se mi vzhledem ke kloubům hodilo, ale není to cíl. Protože už jsem velká holka, jsem smířená s tím, že hubená nikdy nebudu, nemám to v genech. Stačilo by mi jaksi trochu splasknout, protože otoky nohou i rukou mám na denním pořádku. A hlavně pevně doufám, že se nakopnu s pitným režimem, protože Neera je prostě jen o pití. Žádné pevné jídlo. 
Takže jdu na to. Mám zásobu citrónů i kayenského pepře, sirupu Neera tak na 15 dnů a 2 litrovou láhev. Jak dlouho to vydržím, uvidím. Ráda bych aspoň 7 - 10 dní, aby se začaly čistit i klouby, ale nevím, jestli to dám. Když nedám, nebudu se na sebe zlobit, protože podstatné je se "rozpít" a nakopnout tím ledviny, aby fungovaly. To je totiž můj problém.

Neera deníček (postupně budu přidávat)

1. den - pondělí: Původně jsem chtěla začít už včera večer. Jenže - byla u  nás pouť, my přijeli z dovolené a panímáma nás pozvala na večeři místo tradičního pouťového oběda. No, dala jsem si poslušně španělského ptáčka. A taky nějaký koláček. Takže dnes ráno jsem vstávala natěšená, že konečně UŽ. Upozorňuju, že mám ještě týden dovolené a začínám proto teď, neboť předpokládám častější návštěvy oné místnosti.
Takže po ránu mixuju 2 litry nápoje dle návodu. Chutná to dobře, po javorovém sirupu. Když detox nedám, budu si sirup lít aspoň na lívance....Přede mnou talíř normálních pouťových i veganských koláčků (jojo, i panímáma už umí veganské pečení...). Asi si jich pár hodím do mrazáku, na někdy. Kolem 8. hodiny jsem vypila první sklenici a pak se lopotím s blogem. Je skoro 11 hod a mám hlad. Jdu si dát další sklenici. Koukala jsem, že všichni, co píší zkušenosti s detoxem, napíšou svoje míry. No, to se mi trochu nechce. Nevážila jsem se hodně dlouho, trochu nemile mě to číslo překvapilo. Tak na konci aspoň napíšu, jestli šlo nějaké kilo dolů. Napíšu teda aspoň ty centimetry, i když to není teda taky žádná sláva: pas 88 cm, boky 113 cm a abych se cítila líp, hrdě se hlásím ke 109 cm přes prsa :))
Odpoledne vyrážíme na rodinné nákupy, jelikož se blíží školní rok. Musíme zastavovat na benzince a taky navštívím 2x toalety v nákupním centru. Nemám klasickou běhavku, ale prostě pořád čůrám. Krom Neera nápoje to prokládám vodou se snítkou máty. Poslední třetinu Neera nápoje už dávám taktak, přijde mi to prostě děsně sladké. Nakonec jsem zdolala 2 litry nápoje a 2,5 litru vody. To je na mne opravdu výkon, obvykle nedám ani 2 litry denně. Hlad nemám, ale to zatím nic neznamená, dokážu být bez jídla celý den běžně.
Ponaučení: nechoďte při detoxu na rodinné nákupy obvykle spojené s jídlem ve fastfoodu. Detox nejspíš tříbí smysly, neboť jsem nikdy tak intenzivně necítila smažené kuře a hranolky. A taky smradlavou mořskou řasu, kterou v podobě sushi baštil zbytek mé rodiny. Budete si mezi všemi těmi jedlíky připadat bez jídla divně. Zhřešíte třetinkou nealko mojita, a i když je to samý led a limetka a máta, je v tom taky cukrový sirup. Takže něco, co by se asi nemělo. Ale určitě si vemte žvýkačku. Ošulíte žvýkáním lidi kolem sebe a tak trochu i své tělo.

2. den - úterý: Ráno mám chuť cvičit jógu, nohy v pohodě, ale ruce mě nenesou. Připadám si celý den jako mimozemšťan, jako když vám něco chybí a nevíte co. A já přesně vím, co mi chybí...jídlo! Hlad ale nemám, jenom mám pocit zpomalení a méně energie. Vypila jsem 2 litry Neera nápoje a 2,5 litru vody. Hlad nemám. Snažím se brousit skříně, ale všechno jde tak nějak pomalu. VegaKáča vyrábí veganský cheesecake, celá rodina včetně panímámy a pantáty si dává, jen já jsem na vodě.

3.den - středa: Dneska se snažím natírat police. Měla jsem seznam činností, které bych chtěla zvládnout, ale nedaří se mi nahodit mé obvyklé pracovní tempo. VegaKáča smaží veganský smažák a domácí hranolky. Ale mě nedostane, to dám! K večeru mě začíná slušně bolet hlava. A to dost slušně, normálně si totiž na bolesti nestěžuju, však něco vydržím, ne? Pro jistotu vypiju tentokrát krom obvyklých 2 l Neera nápoje taky 3 l vody; co kdyby ty bolesti hlavy byly z nedostatku tekutin, že jo? Dnes jsem taky začala přidávat Psyllium.

4. den - čtvrtek: Tak dneska to bez Psyllia asi nedám. Strašně chci něco dělat, ale pořád jsem v útlumu. Bolesti hlavy pokračují. Přesto maluju zeď v ložnici. Nejlepší je se zaměstnat. Takže se dávám do natírání šatny v ložnici a finišuju s natíráním polic do dílny. Kupodivu mi to jde dobře od ruky, zvládla jsem taky celou ložnici krásně uklidit, vyprat povlečení i znovu převléct. A pak že nemám energii. Na jídlo už tolik nemyslím. A dva dny už nepiju kafe;) Celkem jsem dnes 2 litry Neera nápoje a 3 litry vody.

5. den - pátek: Po aktivním včerejšku trochu odpočívám, ale záměrně. Zbývají mi pouhé 3 dny dovolené, tak chci být zrelaxovaná. Dneska jsem přidala taky do pitného režimu hrnek čaje Senna (bylinkový). To proto, že zatímco ledviny fungujou na 150%, tak kupodivu střeva nicmoc. Naposled jsem byla v tomto ohledu na WC v pondělí, a to ještě ráno než jsem začala s detoxem. Všude píšou, že to čistí hlavně střeva, ale u mne je asi něco špatně. I když používám psyllium. No, tak uvidíme po čaji. Ale dala jsem 2 litry Neery nápoje a 3,5 litru vody;)

6. den - sobota: Tak hurá, čaj zabral, dneska na toaletě nejen čůrám. Začínám si na Neeru zvykat, takže mi nepřijde vůbec divné vyrábět pro rodinu domácí "tortilly", resp. placky z nekvašeného chleba plněné zeleninou pro VegaKáču a zeleninou a masem pro zbytek. VegaKáča si do toho vyrobila tofunézu, aby to měla čím pomatlat. Podařilo se mi dnes s Vegataťkou uklidit v jeho dílně, taky v kuchyni a vydrbat podlahy v přízemí. Energie mám dost, sice ne jako obvykle (normálně jsem těžce hyperaktivní), ale mám. Taky dobře spím a nějak mě netrápí, že nepiju kafe. Že by mě to extra bavilo, to ne, ale když už jsem vydržela tak dlouho, ráda bych dala buď 7 nebo 10 dnů - uvidím, jak to půjde skloubit s režimem v práci. Dneska jsem opět dala 2 l Neery nápoje a 3litry vody. Zajímavé je, že už mi nepřijde zvláštní nejíst pevnou stravu.

7. den - neděle: Dala jsem si za cíl  7-10 dnů a protože je mi docela fajn, rozhodla jsem se pokračovat, i když nevím, jak to budu zítra dávat v práci. Každopádně už na jídlo nemyslím, jsem v pohodě a docela dlouho spím. Přestože si občas přidávám psyllium do Neery a piju čaj ze Senny, střeva se nečistí skoro vůbec, zato ledviny imrvere...Dneska jsem dala celkem 5 litrů tekutin.

8. den - pondělí: Dneska jsem byla v práci, trochu hůř se mi dopoledne naplňoval pitný program, ale nakonec jsem to dala, dopoledne jsem to dohnala. Takže opět 5 litrů tekutin. Jinak pohoda, začínám sklízet obdiv okolí;)

9. den - úterý: Tak zvládnout pitný program při náročné práci je fakt očistec, ještěže jsem hlavní část detoxu měla o dovolené. Horkotěžko doháním na 4,5 litru tekutin, navíc je venku chladno a mě je dost zima. Zima a studené nohy jsou teď na denním pořádku.

10. den - středa: Dnes poslední den detoxu a mně je to skoro líto, zvykla jsem si a bylo mi dobře. Jen jsem dnes nezvládla už tolik vody, celkem asi 4 litry.

11. den - čtvrtek: Huréj, jsem na sebe ohromně pyšná. Krom 10 dnů pití Neery a vody jsem dnes zakončila hned po ránu detox ještě vypitím 1 litru slané teplé vody nalačno, byl to očistec (1litr teplé vody a v tom 2 lžičky mořské soli), ale krásně to protáhne střeva, jen si člověk musí vynahradit aspoň hodinu pro sebe záchod;) Nakonec sprcha a pomalý přechod na pevnou stravu. Takže dneska zatím jen opatrně ovocné šťávy, resp. čerstvá šťáva z ovoce, zkouším jabko a mrkev. Vedlejším efektem detoxu je úbytek 5,5 kg na váze, 3 cm v pase a 5cm přes boky. Nedělám si iluze, že bych zhubla samý tuk, spíš to byla asi voda, kterou mělo moje tělo tendenci zadržovat právě kvůli nefungujícím ledvinám. Takže doufám, že u pitného režimu zůstanu. Myslím si, že bych hravě zvládla i 15 dnů detoxu, třeba příště....Asi to není pro každého, záleží na vůli, zdravotním stavu i jiných věcech. Každopádně jsem ráda, že se cítím líp;)

Další dny po detoxu: Na běžnou stravu jsem najela hrozně pomalu, dost jsem se bála...takže mi to trvalo týden, než jsem jedla "běžné" jídlo. A protože sem dopisuju tenhle odstaveček až po 5 měsících, tak jen pro zvědavé dodávám, že váha zůstala, nic nepřibylo. Jo-jo efekt tedy nebyl. Trochu víc myslím na pitný režim, ale někdy to prostě nevyjde, hlavně na služební cestě ne. Docela se těším, že bych si detox dala na jaře a třeba na 15 dnů.

pondělí 15. srpna 2016

Něco o mně

Celkem obyčejná, skoro 40letá matka jedné bohužel čerstvě dospělé veganky (a taky jedné ještě krásně nedospělé masožroutky), masožroutka nebo prostě všehožroutka, šťastně vdaná za taky všehožrouta, vás vítá na svých stránkách o tom, jaké to je být rodičem veganky a nezbláznit se z toho. 
O blogu jsem přemýšlela už dlouho, neboť jsme si doma prošli  několika lety z fáze vegetarián do vegana (semtam pokus o raw stravu a tak) a v poslední době mám prostě pocit, že už jako vím, jak na to. Jelikož fakt není sranda ustát pubertálního vegana v kompletně všežroutské rodině, i v té nejširší (a tady už se asi bude naše Káča ošívat, až to bude číst...., ale rozhodla jsem se, že to nepíšu pro ni, ani pro její veganskou komunitu - i když budu moc ráda, když sem mrknou, ale píšu to hlavně pro ty kolem jednotlivců veganů, kteří si s tím nevědí rady). Protože kdo to nezažil, nemůže vědět....
Ne, že bych měla něco proti zdravé stravě...a přiznávám bez mučení, že je to dítě po mně, poněvadž jsem sama byla vegetariánkou asi 4 roky, od návratu z pobytu v Anglii u rodiny vegetariánů do doby než se Káča narodila. Přestala jsem vegetariánovat na doporučení lékaře, aby Káča a její sestra vůbec byly. No, už vidím ty komentáře, že spousta veganů těhotní a rodí i přes nepožívání mrtvol (ano, tak se běžně ve vegeta a vegasvětě říká masu...). Možná, že by všechno dopadlo dobře i kdybych nejedla mrtvoly, ale to už je teď jaksi fuk. Maso jím a asi jíst budu dál. A jsem vegan. Víkendový a částečně prázdninový. Prostě jsem vegan vždycky, když je Kačka doma (teda ne úplně striktně, ale je to prostě jednodušší). Taky jsem vegan, když s ní jdu sama na kafe nebo na oběd do restaurace. A zbytek rodiny (např. o víkendu) jsou tak trochu z donucení taky víkendoví vegani. Tím se totiž úspěšně vyhnete pochybnostem, jestli "to" v hrnci A je opravdu bez mrtvol oproti hrnci B. Je jen jeden hrnec a bez mrtvol. Jak dítko odjede, je občas v hrnci mrtvola. Podotýkám, že zatím nevedeme oddělené nádobí jako u košer stravy (i když jsem se toho teda jednu dobu skoro bála), proces mezi tím vyřeší myčka.
Jak moc je složité chodit na rodinné oslavy s veganem nebo je pořádat, to popíšu v jiném článku. Jak moc je těžké se naučit znát všechny ty speciální suroviny, jak se v tom naučit chodit, když bydlíte na vesnici a nejbližší obchod, kde seženete jen pár základních věcí je cca 7 km, to zjistíte z dalších článků a hlavně z receptů, které sem postupně budu dávat. A občas přidám i něco navíc...Těšit se můžete hlavně na tipy na obchody, restaurace, suroviny. A mojí hlavní specialitou je veganské pečení včetně dortů a vánočního cukroví. Totiž právě to vánoční cukroví, které se mi vloni tak povedlo, bylo hlavním impulzem se podělit i s ostatními zoufalými matkami, babičkami, tetičkami (a taky samozřejmě otci, dědečky a tak vůbec). Vloni poprvé jsem totiž pekla jenom vegansky. A kdybych se nepřiznala, nepoznal by to ani zapřísáhlý všežrout;)
Vzhledem k mé velké časové vytíženosti nebudou patrně moje příspěvky pravidelné, ale slibuju, že pokud to půjde, vložím aktuální fotky a recepty.
Takže vzhůru do boje, společně toho démona záhady veganské stravy porazíme;)

zdraví Vegamamka

P.S. Kdybyste se nudili a chtěli se víc o mně dozvědět, můžete se kouknout na můj blog, kde jsem Tony Zieglerová;)